Diego Menchaca: Máma by preferovala, kdybych byl fotbalista

Campos Racing letos v GP3 vsadil na své osvědčené piloty. Ač jsou všichni tři v GP3 nováčky, s Camposem v minulosti závodili v F3 Open. Mexičan Diego Menchaca se dokonce v týmu drží již od roku 2015. Domácí prostředí se bohužel na jeho výsledcích pozitivně nepodepsalo. Na svém kontě má zatím pouhé tři body za desáté a deváté místo.

Jak začala tvá kariéra v motosportu?
Vše to začalo, když mi bylo deset nebo jedenáct let. Má rodina se vždy zajímala o motorsport, ale já sám jsem začal závodit díky otci Sergia Péreze. On mi poskytl podporu a zázemí, abych mohl začít jezdit.

Jaká je tvoje nejlepší závodní vzpomínka?
Mám jich mnoho. Ale myslím, že moje první vítězství v Anglii [BRDC F4 – pozn.redakce] bylo opravdu úžasné.

O jaký okruh F1 bys rád rozšířil kalendář GP3?
Suzuka nebo Monako.

Co je nejlepší věc na tom být závodní jezdec?
V mém případě je to moje vášeň. Mohu se soustředit na své sny a udělat z nich své zaměstnání.

Jaký byl tvůj nejstrašnější moment v závodním autě?
To je jednoduché. Bylo to na Red Bull Ringu v roce 2016, kde jsem závodil v šampionátu F3 [Open], také s Camposem. Po startu jsem byl druhý nebo třetí, ale v první zatáčce jsem se roztočil a zůstal stát uprostřed tratě. Poslední jezdec, který kolem mě projížděl, což byl můj týmový kolega, měl nějaký problém, zablokovaly se mu kola, já jsem tam stál a on do mě vrazil v rychlosti 160 km / h. Utrpěl jsem tam zranění, cítil jsem velkou bolest ještě několik dní vždy, když jsem se vzbudil.

Na co myslíš na startovním roštu?
Záleží na situaci. Pokud je mokro nebo jsou proměnlivé podmínky, moje myšlenky jsou jiné, než když máme klasický start. Záleží to od konkrétního startu. Ale víceméně myslím na celý start, na sadu pneumatik, někdy mám hodně obav, ale někdy je moje mysl čistá.

Bojí se o tebe tvoje máma, když závodíš?
Ano, velmi. Myslím, že by preferovala, kdybych byl fotbalista.

Co je první věc, kterou uděláš, když se vrátíš ze závodního víkendu domů?
Vždy se snažím jít na večeři do mé oblíbené restaurace. Není to nic drahého nebo tak, je to jen mé oblíbené místo. Jde o italskou restauraci ve Valencii, kde mají bruschettu. Rád tam jdu na jídlo před odletem na závodní víkend, a pak po návratu, když mají ještě otevřeno. Naposledy, když jsem se vrátil ze Spa, jsem přiletěl o půlnoci a oni nechali kvůli mně otevřeno, takže jsem si mohl dát úžasné těstoviny o půl jedné.

Máš nějaký zlozvyk?
Hodně, jako každý člověk.

Jak trávíš volný čas, když nezávodíš?
Když se to tak vezme, kolik dní v roce mi zabírá závodění? 27 závodních dní, 6 testovacích. Takže to je maximálně čtyřicet dní do roka. Řekněme tedy, že zbývá 325 volných dní. Musím navštěvovat sponzorské akce, chodím do továrny týmu na simulátor, také pracuji na svém byznyse. Ale vy asi chcete slyšet, jaké mám zájmy. Mám rád jízdu na horském kole, rád trávím léto na pláži ve Valencii a plavu, také provozuji mnoho outdoorových sportů, rád čtu a miluju filmy. Nemám mnoho přátel, ale ti, které mám, jsou opravdu dobří přátelé, a rád s nimi trávím čas.

Máš nějaké domácí zvíře?
Ve Valencii ne. Ale za svá zvířata považuji psy, které má moje rodina v Mexiku. Když jsem byl dítě, vyrůstal jsem s jedenácti německými ovčáky.

Jaký je tvůj největší nezávodní cíl?
To je dobrá otázka a je to poprvé, co se mě na to někdo ptá. Vím, že až mi bude 50, chtěl bych mít kolem sebe rodinu a být ekonomicky zabezpečený. Prostě aby mi neunikly podstatné věci v životě.

Nejzajímavější místo, které jsi kdy navštívil?
Japonsko. Minulý rok jsem tam testoval na Suzuce, strávil jsem v Japonsku devět dní a bylo to skutečně úžasné. Nebyl jsem tam jako turista, ale i tak jsem měl profesionálního průvodce z Japonska a to bylo opravdu cool. Všechno to bylo super – jídlo, kultura. Je to úplně jiný svět a já jsem si to užil.

Šárka Chomiaková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *