Na Evropský šampionát FIA Formule 3 si letos trouflo jen jediné děvče. Po dvou letech ve Formuli 4 tam postoupila teprve 17lětá Němka Sophia Flörschová. Při posledním podniku sezony v Hockenheimu se s Romanem Klemmem podělila o své zkušenosti.
Do sezony 2018 jsi nastoupila teprve v polovině července – proč?
Připravovala jsem se na na maturitu, kterou jsem pak v červnu a červenci úspěšně absolvovala. Mimo to jsme dlouho přemýšleli o tom, zda má za těchto předpokladů letos ještě smysl závodit, nebo raději jen testovat.
Rozhodli jste se pro závody. Bylo to správné?
Na každý pád. Touto cestou jsem se mohla mnohem více naučit. V mém vývoji jsem opravdu udělala obří pokroky, i když to zvenčí někdy není vidět.
Proč startuješ právě za nizozemskou stáj Fritse Van Amersfoorta?
Jednoduše proto, že měl ještě volný kokpit. Hned první test s nimi proběhl výborně, takže bylo vše jasné.
Do jaké míry jsi v mezičase zvyklá na Dallaru F3 a v čem vidíš největší rozdíly k monopostu Tatuus Formule 4?
Rozdíly jsou znatelné především v ohledu na downforce, brzdy a akceleraci. Sama vidím ještě jisté slabiny v rychlých zatáčkách, kde mi někdy chybí stoprocentní důvěra v můj vůz.
Hned při tvém debutu v Zandvoortu a především v následujícím závodě na obtížné trati ve Spa jsi se dokázala kvalifikovat pro senzační 14. místo. Jinak ti ovšem v kvalifikacích patřila jen umístění na konci top20 – jak to?
Ve Spa jsem měla trochu štěstí. Tato třída je velmi vyrovnaná a odstupy jsou jen minimální. Během roku jsem se sice lepšila, také ostatní ale dělaly pokroky. Ve Formuli 3 musíš zajet naprosto bezchybné kolo a při tom se často postará ona špetka štěstí o velký rozdíl v pořadí…
V září jsi si na Red Bull Ringu vybojovala první bod. Byl tento rakouský víkend tvým vrcholem sezony?
Ne, to se tak nedá říci. Měla jsem jednotlivé závody, které hodnotím výše, nebo i jednotlivé manévry při předjetí soupeře, na které jsem zvláště hrdá. V Rakousku jsem prostě měla i štígro, že několik vozů přede mnou odpadlo. Za to jsem měla smůlu na Nürburgringu. Držela jsem tam 8. místo, když se mi kvůli maličkosti rozbilo řízení. Tam jsem odvedla dobrý výkon, který zůstal neodměněn a byla jsem proto zvláště smutná…
Co tě v prvním roce v mistrovství Evropy F3 zvláště pozitivně překvapilo?
Hlavně to auto! Je to prostě nádhera s ním jezdit. Výborné je i celé okolí DTM a tratě Grand Prix, na kterých jezdíme. Nikdo tě nenutí, motat se třeba po Sachsenringu…
…a negativně?
Vlastně nic. Zvláště tvrdá je ona vyrovnanost pole, kterou jsem již zmínila.
Byla jsi jednou z účastnic soustředění FIA-Woman-Assessment-Programme v Navařře. Co o tom můžeš vyprávět a jaké konsekvence budou mít výsledky?
FIA tam jednoduše pozvala 15 žen a děvčat ve věku 15-32 let a nechali nás jet ve Formuli Renault a Porsche GT4. Byla to legrace vidět, kolik děvčat závodí – nevěděla jsem, že je nás tolik. Ohledně výsledků a časů nesmím nic říci, což ale stejně nehraje roli, protože nevedou k žádné další podpoře ze strany FIA. Chtěli prostě jen vědět, na jaké úrovni jsme – nic víc.
K nové F-Woman jsi se vyjádřila celkem jasně…
Ano. Nevidím v tom prostě smysl, nechat proti sobě jezdit devčata, která jsou výkonnostně o 5 a více sekund od sebe vzdáleny. Skončí to tak, že tam budou 2-3 jezdit mnohem lépe, než zbytek. Vlastně mi ani není jasné, kdo tam má startovat – asi Carmen Jorda a kdo ještě…? Osobně se chci měřit jen s nejlepšími, proto musím nastoupit proti chlapcům – k tomu prostě neexistuje alternativa.
Jak tě vůbec přijali ostatní jezdci ve Formuli 3?
Ach, s tím vůbec nebyl problém – vždyť až na dva všechny již léta znám. Na trati jsem ovšem poznala, že si respekt musím vybojovat. Začátkem roku, když mi ještě chyběly výsledky, to nebylo lehké. Později jsem ale všem ukázala, že se mnou není radno žertovat – alespoň si to myslím…
Stará se o tebe tým manažerů?
Ne, o tyhle věci se stará táta.
Kdo jsou tvoji hlavní sponzoři?
Hüsges Gruppe, Under Armour, kteří mě již léta podporují a Firma Schweiger. Za velkým nápisem „Dare to be different“ (Odvaž se být jiná) se neskrývá mecenáš – pouze zviditelňuje mou osobní filisofii. Místa bylo na postranici dost…
Kam povede dle tvých představ tvá cesta roku 2019?
Chtěla bych zůstat ve Formuli 3, ještě ovšem řešíme, ve které sérii. Na každý pád se chci tuto zimu vydatněji připravit, abych nemusela dohánět podobnou ztrátu, jako letos.
Text a foto: Roman Klemm