Dříve či později člověka tak nějak dožene vlastní život. Znovu se mu vybaví obrazy, které viděl, nebo rád vidět chtěl a nebylo mu to umožněno. Monaco Historique je podnikem, při kterém je možné, se každý sudý rok do takových obrazů „live“ ponořit.

V krásné knize „Autopohádky“ vydané roku 1975 popisuje autor Jiří Marek příhody naivního dobráka Patejdla, který se šťastnou souhrou náhod dostal k závodům do Monaka. Závod v mondénním knížectví nám malým klukům Marek tehdy shrnul takto: „V tom království se kdekdo chystal na slavné závody a hemžilo se tam všude aut, až oči přecházely. Patejdl nestačil koukat a žasnout. Byly tady krásné Talboty, ne obyčejné, ale takové, co mají pod kapotou 125 koní. Byly tam Delahaye a Simky Gordini, Maserati, Ferrari, Lotusy, Brabham Climaxy, prostě se člověku jenom hlava točila a celé to království bylo plné aut, všude bylo slyšet jen motory, všude bylo cítit benzín a Patejdl byl v Jiříkově vidění. Sem jezdí největší pracháči, protože rozbít mašinu v Monte Carlu se považuje za velikou čest a slávu…“

Letos jsem si v Monaku připadal právě jako Patejdl v Markově Autopohádce: Kolem se děly obrazy z 50., 60., 70. a 80. let a já byl společně s tisíci dalších pamětníků opravdové F1 jejich součástí. Pojďte s sebou na malou procházkou dějinami motosportu, které se před senzační kulisou trpasličího státu letos opakovaly.

Text a foto: Roman Klemm