Při letošní Grand Prix Monaco Historique se v doprovodu dřívějšího konstruktéra F1 Johna Gentryho se zájmem potuloval paddockem nenápadný mladík. „To je Matteo. Právě si koupil auto F1, se kterým bude debutovat za pár týdnů v Mostě. Škoda, že tam nebudu,“ představil mi ho Gentry. „Do Mostu jedu, tak se na něj mrknu,“ slíbil jsem s radostí Gentrymu. A bylo nač mrkat…
Podnik Most Historic 2018 byl pro každého fandu jistě hezkým zážitkem. Také debutant Matteo Ferrer-Aza asi na víkend na severu Čech nikdy nezapomene: Se svým Ligierem-Ford JS11 tam totiž opravdu „válel“. V sobotním závodě ho zkušený Nick Padmore na Williamsu ještě dokázal o 8s porazit, v neděli ale už sahal Ferrer-Aza po vítězství. Padmoreho tentokrát zachránila jen šachovnicová vlajka , kdyby závod trval jen o kolo déle, stal by se kořistí rozjetého francouzského vozu…
Kdo je závodník Matteo Ferrer-Aza a co Tě zaválo do historického sportu?
Jako každý mladý pilot jsem snil o kariéře ve Formuli 1 nebo IndyCarech. Mým cílem bylo, stát se profesionálem a můj postup se tímto směrem „normálně vyvíjel“. Začal jsem ve Formuli-BMW, v letech 2013 a 2014 jsem jezdil britský šampionát F-Renault a skončil jsem celkově třetí. Poté jsem postoupil do evropské divize F-Renault-Alps. Mým plánem bylo, jezdit o sezony 2016 ve Formuli 3. Hned první test mne ale odradil. Viděl jsem, že Formule 3 (Spanish Open) je jenom o penězích a o politice. Měl jsem podepsat u týmu s pěti vozy a 30 mechaniky, což se mi nezdálo. Najednou jsem ztratil všechno mé nadšení pro moderní sport. Už mi nedopřával uspokojení a ani aktuální Formule 1 na mne již vlastně přestala mít lákavou působivost.
Už koncem roku 2015 jsem si začal pohrávat s myšlenkou, zkusit to v historické Formuli 1 a začal jsem trávit více času v těchto kruzích. Měl jsem i trochu zkušeností s moderním závodním Porsche Carrera, jehož jízdní vlastnosti mne příliš nenadchly, když jsem ale směl koncem roku 2016 vyzkoušet Alfu Giulia GTA z roku 1969, nebo dokonce senzační Shelby GT, hned jsem poznal, že starší vozy jsou pro mne to pravé!
Začátkem sezony 2017 jsem měl možnost startovat na Novém Zélandě v jejich Historickém Festivalu u Aucklandu na Reynardu Formule Atlantic z roku 1993 a hned jsem se do něj zamiloval. Kostky byly vrženy: Tímto směrem se vydám.
Tak tedy historická Formule 1…
Ano. S tátou a poradci jsme nějaký čas hledali dobrý vůz a v únoru letošního roku jsme se rozhodli investovat do monopostu, který nejen že sliboval sportovní úspěchy, byl současně i sběratelskou lahůdkou stoupající hodnoty. Restaurátor Rob Hall viděl tento Ligier JS11 v Paříži a radil nám ke koupi. Byl ve velmi dobrém stavu, připraven závodit. Dostali jsme k němu i hromadu náhradních dílů. Na tuto koupi se díváme i jako na rodinnou investici, kterou samozřejmě nesmím zničit.
Kdo připravuje Tvůj vůz a do jaké míry se o něj staráš sám?
Přípravu převzali specialisté firmy Hall & Hall. Ten vůz je vlastně z velké části nový. Z originálu, jenž před 40 lety nasazoval tým Guye Ligiera zůstalo vlastně jen šasi, části bočnic a přední ochranný oblouk. Já sám nemám moc velké technické znalosti. Studoval jsem jen 1,5 roku na technickém college, než jsem začal profesionelně závodit.
Co víš o historii Tvého vozu?
Jedná se o první šasi série JS11 a bylo postaveno koncem roku 1978. Závodili s ním jak Jaccques Laffite, tak i Patrick Depailler a Jacky Ickx. Jeho nejlepším výsledkem bylo 3. místo při Velké ceně Francie roku 1980. Pak byl dlouho součástí sbírky, než s ním Pierre-Alain France začal v letch 2015-2017 opět závodit. Nastoupil ale jen do pěti podniků, naposledy minulý rok v Magny Cours.
Jak jsi se na debut ve Formuli 1 připravoval a proč se odehrál až relativně uprostřed roku v Mostě?
Jako trénink jsem si koncem minulé sezony dal jeden závod nizozemského šampionátu Formule-Ford, to stačilo. Proč jsme nastoupili až v červnu, má jisté důvody: Motor byl u ladiče Richardsona a šasi muselo být podrobeno crack testu. Vůz byl nakonec hotov teprve týden před Mostem. Před prvním tréninkem tady jsme de facto netestovali. Absolvoval jsem s vozem jen 30minutový shake down. Debutovat právě zde má i své výhody: Věděl jsem, že tu nastoupí menší pole a mám tak na trati více místa na to, abych se s vozem spřátelil. Je to tu pro mé účely vlastně optimální.
Jak hodnotíš svůj první víkend coby pilot Formule 1?
Jsem překvapen, jak rychle jsem si na auto zvykl. V kvalifikaci mi na nejrychjlejšího Padmoreho scházely jen 1,5s, což není mnoho. Tahle scéna je přesně taková, jak jsem si ji představoval. Výborně organizované podniky a dobrá konkurence. Přesto vše probíhá ve velmi přátelské atmosféře. Mazáci mne přijali dobře.
Před měsícem jsi se při Monaco Historique procházel paddockem. Debutoval by jsi i tam, kdyby byl vůz včas hotov?
Samozřejmě. Nemám před tím okruhem strach.
Myslíš za jízdy někdy na to, v jakém voze to právě sedíš, kdo už ho řídil před tebou a po jaké historicky významné trati právě jedeš?
Vím, na co myslíš. Historie závodů mne velmi zajímá a mám o ní přehled – při závodě se ale ničím nenechám rozptýlit.
Hovořil jsi o tom, že akvizice tohoto Ligieru byla rodinná investice. Každá nehoda může mít katastrofální následky. Kolik procent z vozu ždímeš?
Jistě, rozbít ho nechci, jsem ale závodník a jezdím proto jen na 100%. Ano, tahle auta nejsou tak bezpečná, jako dnešní konstrukce – strach ale nemám. Se strachen nesmíš závodit.
Co je tvůj další program letošní sezony?
Chci na každý pád nastoupit v rámci Grand Prix Velké Británie, při Classics v Silverstone, v Laguně Seca, Dijonu a Spa.
A dál..?
Mým cílem je, prosadit se v historické scéně a vydělávat ježděním peníze, jako například Nick Padmore. Rok 2018 je i z finančního hlediska testem. Uvidíme, co bude stát a příští sezony se chci zúčastnit naplno, aniž bych nějaký závod vynechal.
Text a foto: Roman Klemm
