Pořadatelé letošní Velké ceny Belgie měli pro fandy a pamětníky připravený zvláštní bonbónek: Po největším jezdci své země, Jacky Ickxovi pojmenovali zatáčku vedoucí k táhlému zákrutu Blanchimont a Ickx měl třemi demonstračními koly v monopostu Ferrari 312 připomenout své první vítězství při Grand Prix Francie v Rouenu-Les Essarts před 50 lety.
Ve Spa byli lidé, pro které tato událost znamenala opravdový vrchol víkendu: Nic proti jistému nadání pánů Vettela a Hamiltona, vyhrát jak ve Formuli 1, tak i v Le Mans, Can-Am a Dakaru – to se jim nikdy nemůže podařit a proto je nelze postavit na stejný stupeň s dnes 73letým rodákem z Brusselu. Mimo to je geniální Ickx vedle Henriho Pescarola, Jackieho Stewarta, Jackieho Olivera a Alexe Solera-Roiga jedním z již jen pěti žijících akrobatů volantu, kteří se roku 1970 zúčastnili poslední Velké ceny na původním 14km dlouhém vražedném okruhu Spa, kterou vyhrál Pedro Rodriguez nepochopitelným průměrem 241km/h.
Stejně tak jako Spa, nebyl roku 1968 okruh u Rouenu permanentní závodní tratí. Pořadatel pro víkend jednoduše uzavřel několik silnic pro běžný provoz – a už se mohlo závodit. O body mistrovství světa se v Rouenu jelo mezi lety 1952 a 1968 jen pětkrát. Dráha vedla podobně jako Spa kopcovitou zalesněnou krajinou. Ročník, který vyhrál Ickx byl tedy posledním na této trati a Jochen Rindt si zajistil pole-position průměrem 202 km/h. Formule 1 tehdy měla podobný problém jako dnes: nedostatek účastníků. Do lesů kraje Les Essarts jich přijelo jen 18 a Jackie Oliver zničil svůj Lotu již v tréninku natolik, že nemohl do závodu vyrazit. Přesto skrývaly boxy zajímavou novinku: Nový vůz Honda RA302 se vzduchem chlazeným 8válcem v zádi.
Z tragických důvodů neměla tato Velká cena zůstat v paměti jen díky triumfu Ickxova Ferrari 312, ale především kvůli smutnému osudu výše zmíněného japonského vozu a jeho jezdce. Jednička Hondy, John Surtees novinku zkoušel a došel k závěru, že je RA302 pro závod ještě příliš nevyzrálý. Startoval proto s osvědčeným 12válcem RA301 a Japonci se rozhodli, že debut nové kreace provedou s populárním Jo Schlesserem v kokpitu. 40letý Francouz měl ohromné zkušenosti s vozy F2 a GT, svou první Grand Prix ale neměl přežít…
Při startu v 16:15h odpoledne začalo lehce mrholit a vedení se nejdříve ujal Stewart před Rindtem a Ickxem. Tehdy 23letý Belgičan však byl na podmínky sílejícího deště připraven nejlépe. Ještě behem 1. kola se do čela dostal jeho Ferrari 312 s číslem 26 a žlutými „belgickými“ pruhy. Po 60 bezchybných kolech slavil Jacky před Surteesem a Stewartem své první vítězství v Grand Prix.
Nešťastný Schlesser se ze 3. kola své první Velké ceny nevrátil. Neudržel nervozní vůz na trati a vyletěl za vysoké rychlosti do příkré stráně. Vůz se dvakrát převrátil a explodoval. Požárníci marně bojovali proti hořícímu magnésiu a 200l paliva. Pilot uhořel a jeho kolegové museli několik kol projíždět naslepo stěnou ohně a kouře na trati. Tenkrát se prostě závodilo dál…
O 50 let později usedl Ickx do Ferrari 312 znovu. Ne, nejednalo se přesně o stejné šasi, jakému tehdy v Rouenu „začala růst křidélka“. Ve Spa roku 2018 si Belgičan zajezdil v novějším typu 312B, se ketrým vyhrál Regazzoni v Monze 1970. Majitel vozu Paolo Barilla ovšem přistoupil na to, že vůz polepili žlutými pruhy jako tehdy v Rouenu…
Text a foto: Roman Klemm
